Schlimesich party report v1.0beta

Vážení a milí ... komodoristi ...

Hlásím se Vám ze Schlimeisch Party 2004 z města na skoroslovenské hranici ... Zlín.
Již čtvrtý ročnís se zde pořádala slezina lidí postižených foneménem 80-tých a kousek 90-tých let ... Commodore 64.
Již po čtvrté jste měli možnost přijet, seznámit se s "legendami" a skalními příznivci jedné nejmenované značky legendárního počítače.
Zhostil jsem se tímto sepsáním takového krátkého reportu z této opakovaně neopakovatelné akce...... (autor: PCH / Unreal vlastní klávesnicí)

Den první - 8.10.2004

Je pátek ... nejhektičtější den týdne .. Absolutně málo času a ti, kteří mají zaměstnání také ví, že je to den, kdy je práce nejvíce. Proto na vybavení klubovny hardwarem, softwarem, molitanem (na spaní) a logistickou podporu bylo kriticky málo času.
Nebýt Sigiho a jeho monitoru, commodoru, a auta, sám bych to asi nezvládl a houpal se někde uprostřed klubovny na serial kabelu k drajvu.
(zde bych rád podotkl, že anlgické výrazivo píši výhradně jak jej slyšíte. To aby jste tomu všichni opravdu porozuměli.)
Visac a LHS jedou z Prahy a protože je pátek .... trvá jim cesta a trochu déle než třeba ve středu ....... zaplaťpánbůh. SAD jede z Opavy a vše se schyluje k začátku akce někde kolem 19:00 večer. Hardware navozen ... nezapojen ... Software rozmístněn ... Sigi a já připraven ... přijíždí SAD. Sedám do auta a jedu pro něj ... Přijíždíme na klubovnu, po nás i Visac s Lordem Hypnosem. Po cestě se dozvídám že se letošního ročníku nezůčastní CETI. Oplakáváme ho asi dvě sekundy a doufáme, že ho někdy ještě uvidíme. Schlimeich může začít.

Visac rozdělává svůj hardvérový koutek, vybaluje nejnovější verzi IDE64 řadiče a ještě nějaké obvody, kterým stejně nerozumím. Lord ho také vytahuje na světlo boží. (c64)
Zapínají se kabely , zažínají se monitory .... pojistky drží ....

Sigi má požadavky na Visace ohledně zapojení PC klávesnice na C64, já mám požadavek na Visace ohledně mého "nefunkčího" Stereo-Sidu, a ještě jsou zde požadavky na nějaké kusy IDE řadiče ... řadiče došly ... nejsou .... škoda ... příště .... snad ..... achjo ....
Jako obvykle se zapínají prográmky typu hudební editor TFX a...a .... ještě další.jiné ...nevím..

Je hodně pozdě .. někteří unavení cestou uléhají na molitanové postele a ostatní zkouší kvalitu dovezených džojstiků .. paříme málo, kecáme .... jsou 3 hodiny ráno ... asi bychom měli jít spát.

Den druhý - 9.10.2004 -Ray arrived

Den číslo dvě začal dobrou zprávou ... Má se na party ukázat Ray/Unreal ... člověk který spáchal něco, na co se opravdu nezapomíná ... TFX editor. Hudební klenot některými zatracovaný, některými opěvovaný, zatracovaný a pak zase opěvovaný ...
Den začínáme tak jako již lidé pár století před námi ... sháněním jídla. Někteří jdou objevovat kvalitu hypermarketů a ti, kteří jsou zásobeni sedí za blikajícíma TV bednama a hltaji 50Hz.
Zjišťujeme, co má kdo na IDE discích (diskety skoro nikdo nepřivezl) ... teda mám-li být upřímný, na místě se slezlo jen asi 10 disket. Z toho 10 bylo mých. – všechny čisté :)
Ještě že se na Compact Flasky a IDE disky tolik vleze. Máme co spouštět a hrát a vo to de.
Paříme jednu hru za druhou a vzpomínáme na vychytávky 15 let staré.
Někteří vidí poprvé Creature 1 :)) a ostatní se diví.
Hra této párty byla jednoznačně International Karate pro 3 osoby. Díky Joy expanderu do User portu můžou proti sobě hrát 3 lidé. Je to klasika ... kde se na to hrabe Doom3 ...
Dopoledne přijíždí RAY/Unreal a začíná kolotoč otázek, odpovědí (které ne všichni dokonale chápou) . Řeší se vektory, vektory a zase vektory ... tomu vůbez nerozumím a myslím, že jediní, kteří tento problem ovladají byli Ray,Lhs a asi Visac.
Ray je robot. Co se skládá z 1 a 0 ... tomu rozumí a svůj životopis píše zásadně v binární soustavě. Představuje nové překopaně TFX 2.95beta s více než 10-ti novými vychytávky.
Spolupracuje na něm nyní s ALIHem ... australanem zajímavé pověsti ...
Nastiňuje nové možnosti editoru TFX 3.0 a všichni(kdo tomu rozumí) se diví. Opravdu jsme zvědavi, jak toto dopadne .... ale znající rayovi koderské kvality již teď víme ... že se ho jednou dočkáme .... kdy ??? jednou ....
Hlad .... známe ho všichni a ten jediný nás dokáže odehnat od modromodrych obrazovek s blikajicim napisem READY ...
Hledáme restauraci ... všichni se zbláznili a vdávají se, obsazeno v 90% restauraci.
Pojedli jsme a jsme zpět na místě. Kecáme, řešíme problémy a paříme Int.Karate.
Odpoledne jde Sad s Lhs dělat špekáčky ... a oheň ... Ray odjíždí ... přijel na skok z jakéhosi místečka 150km daleko ...
Špekáčky jsou strava dostatečná, ale sednout někde .... to je potřeba.
Vyrážíme do centra Zlína hledat místo k sezení . Zasedli jsme po mírných potížích s místem do místní kavárny. Trochu se to protáhlo ... sedíme zde v této sestavě.
Zleva : PCH,VISAC,SAD,LHS,SIGI a sigiho přítelkyně fotící Eva ... řešíme problémy nejen své, ale i problémy lidstav, světa a vesmíru. Nutno říci,že se nám několik závažných problému podařilo vyřešit .. podstatu života ... stvoření vesmíru ... defenestraci české vlády .... a jiné.
Vracíme se kolem rána a pokračujem v paření Internation Karate. Ale nyní se zaměřujeme hlavně na kola, kde se odráží míčky krytem v ruce.
Ještě nidky to nidko z dotyčných neviděl, že by tento bonus level někdo projel do konce.
Po X-stých pokusech se podařilo ... Nechci se chlubit, ale projel jsem to sám asi po stém pokusu, kde jsme se střídali s Visacem a Sigim.
Radost, která propukla se asi nedá popsat. V psychologickách příručkách určitě nějaký výraz existuje. Euforie nabrala takových obrátek, že jsme oslavovali za bubnování afrických bubnů až do velmi brzkých ranních hodin.
Někteří se sice snažili usnout, ale bylo to marné.
Sobota skončila ... Usli i poslední kteří na to nevypadali ....

Den třetí - Odjezd ... slzy ... pláč .... adios amigos ....

Jen málo času je v neděli na něco ... kdo na těchto akcím někdy byl, ví, jak málo...ale mááááálo času. Postupně balíme mašiny a protože čas plyne rychleji než blikání kurzoru vedle ready .... mizí LHS s VISACEM a SAD nese těžce odjezd těchto svou mohykánů a drží se výfuku a LHS ho táhne za autem po asfaltové zemi a SAD křičí .... Neodjíždějte !!!!

Ne.
Tak to nebylo.

LHS s Visacem zmizeli a vzápětí vezu SADa na známé místo na výpadovku za Zlínem, kde jako každý rok úspěšně stopuje auto do Opavy.
Sigi se mnou balíme klubovnu a opouštíme místo, které nám opět po roce zpravilo náladu alespoň na jeden pracovní táden.
Kdo nebyl ... nepochopí. ...

Loučí se s Vámi, kteří vydrželi číst až do konce PCH / Unreal a protože si ještě někdo možná něco přidá ... prohlašuji tímto tento škvár za Schlimeisch party report verze 1.0beta.