Elite - Hra, která změnila svět

V září roku 1984 s v jedné z kanceláří za budovou British Gas v Cambridge objevila hra Elite.
Elite měla primitivní vektorou grafiku skládající se z jednoduše nakreslených planet, pouhých obrysů vesmírných lodí a byla takřka bez barev.
Jak jeden z jeho programátorů připouští, programování hry bylo „zmatečné“, ale přesto vyžadovalo pouhých 22 kilobytů paměti,
což je méně než je dnešní e-mialová zpráva. Tato hra dokázala změnit tvář počítačových her.

Za 14.95 Liber se začala prodávat první, opravdová 3D hra. Mohli jste se stát velitelem lodi Cobra MKIII a létat skrze osm galaxií s více než 2000 planetami, vylepšovat svoji loď pomocí peněz vydělaných obchodováním a přitom se bránit nebo bojovat s nepřáteli a piráty, kteří byli odhodláni vás i vaši loď nemilosrdně sestřelit. Výbava lodi mohla obsahovat několik verzí laserů, automaticky naváděné rakety nebo například elektromagnetický puls ničící naopak vystřelené rakety pirátů. Zakoupit šlo i automatického přistávacího pilota s dnes již legendární znělkou od Johanna Strausse mladšího - Na krásném modrém Dunaji.

Čím více kosmických lodí jste v tehdy průlomovém a kompletně 3D prostoru v soubojích zničili,
tím více jste postupovali v kariérním hodnocení od neškodného přes nebezpěčného až po smrtící či nejvýší status „elite“.

Dvojice zodpovědná za tuto hru měla v té době dvacet let. David Braben a Ian Bell se setkali na Jesus College v Cambridge a ve svém volném čase vytvořili hru Elite pro populární počítač BBC Micro. David Braben je dodnes považován za kmotra hry Elite. Než oba studenti vytvořili tuhle přelomovou 3D hru, museli se potýkat s řadou her, kde okolo vás svištěli vejce a různé předměty, vyhýbali jste se příšerám, uskakovali jste a sbírali všechno možné. Měli jste vesměs tři životy a dvojrozměrnou grafiku.

Elite byla hra naprosto jiná. Vlastně to ani nebyla hra. Nechovala se jako hra. Byl to svět, který nesl všechny vlastnosti reality jako intenzitu a drama. Hráči měli daleko větší autonomii včetně té morální než kdykoli předtím. Mohli jste se zabývat obchodováním s legálním zbožím nebo zkusit obchodovat s drogrami a otroky, z kterých byl oočekávaný vysoký finanční výnos. Ale... Hra se postupem času přizpůsobovala vašemu způsobu života ve hře a vysoký finanční výnos znamená také riskování při střetech a soubojích s piráty. Také se vám mohlo stát, že vás při pokusu o přistání u planety základna odmítla. Jenoduše proto, protože nepodporuje obchod s narkotiky a otroky. Sami jste se rozhodli, jaký bude váš příběh a nemuseli jste začínat pokaždé od nuly. Váš progress se dal uložit na disketu či kazetu a vy jste tak pokaždé mohli upravit svůj vývoj ve hře.

David Braben začal s programováním v roce 1981 poté, co mu jeho rodiče - ředitel výzkumu a učitelka koupili na vánoce počítač Acorn Atom za 120 liber. Braben se rozhodl, že nebude tlačit na „pilu“ a nežádal BBC Mikro, které v té době stálo 335 liber. Vytvořil několik her a pár si jich koupil v obchodě. Říkal si : „Moje hry jsou daleko zajímavější a přitom ti ostatní za ně dostávají zaplaceno.„

Když přišel na univerzitu v Cambridge, potkal se tam s Ianem Bellem, který studoval matematiku. Bell sdílel nadšení a zájem Davida pro programování. A kromě toho vlastnil BBC Micro. Oba použili všechny své znalosti a možnosti, aby hru „nacpali“ do 22 kilobytů paměti BBC 32K, ponechali potřebné minimum 10 kilobytů pro udržení zbývající části počítače v chodu. Také to byl jeden z důvodů, proč byla hra umístněna do vesmíru. „Nemusíte kreslit pozadí .. ve vesmíru je tma. Necháte pozadí černé“, říká Braben. Programování bylo size trochu zmatek, ale věděli jsme, že chystáme něco velkého.

Ne všichni s tím ale souhlasili. Vzali hru ukázat do Thorn EMI, krásné kanceláře s koberci na Wardour Street v Londýně. Řekli nám tam : „Fantastické technické demo, ale hrací doba by neměla být delší než 10 minut ... a měli by jste mít tři životy. Jako arkádová hra“. „Byli jsme zděšení“, říká Braben. Poté se obrátili na Acornsoft v Cambridge.

„Nejprve jsem je nenašel“ říká Braben. „Byla to ulička vedle shoowroomu British Gas v níž byly popelnice. Pomyslel jsem si : Ne. To nemůže být to místo“. Tak jsem se potuloval a uvědomil si, že to tohle místo opravdu je. Museli jsme projít kolem popelnic, po točitém schodišti a do stísněného, zchátralého domu. „Bylo to divné“. Měli nejhorší obchodní adresu v Cambridge a později se přiznali, že i plný sklad elektroniky do Acornů, který nemohli nikam přestěhovat. Byli však mladí jako Braben se stejnou průkopnickou láskou k programování. „WOW 3D !, jak jsi to udělal ?!“. Nikdo se neptal na cílové trhy a marketing.

Braben a Bell, který se dnes popisuje jako „anarchista“ řídí kulturistickou společnost, příležitostně pracuje jako DJ pod jménem Dirac Delta obdržel od společnosti Acornsoft relativně skromnou zálohu 1000 GBP plus licenční poplatky 7.5%. Byla jim udělena syndikační práva pro Elite. Breben s Bellem dokázali dostat Elite na mnoho domácích počítačů té doby a během krátké doby prodali více než 1.000.000 kopií hry.

V roce 1985 se zapsala Elite do historie tím, že se stala první nejprodávanější neamerickou hrou v USA. Následovaly dvě pokračování. Frontier: Elite II v roce 1993 a méně úspěšná Frontier : First Encounter v roce 1995. SPolečnost Frontier Developments byla založena v roce 1994 a i díky tomu Braben vytvořil řadu úspěšných her včetněš Dog’s Life (2003) a LostWinds (2008). Společnost má v této době hodnotu 95 miliónů dolarů.

Braben je nadšený a povzbuzuje školáky aby programovali. Pomohl vytvořit mikropočítač Rapsberry PI, počítač zaměřený na žáky ve věku šesti a více let. Od roku 2012 bylo prodáno více než 3 milióny jednotek.

David Braben je v herním průmyslu držen ve vysoké úctě a nyní se ve svých padesáti letech snaží vyrovnat revolučnímu vzrušení ze svého mládí ve hře Elite - Dangerous. Hra, tentokráte ve virtuální realitě s vlastním orchestrálním soundtrackem. Hra Elite - Dangerous se vyvýjí, stejně jako Elite, v Cambridge. Tentokrát ale ne v zdních uličkách kdesi mezi budovami, ale v prosklené cihlové budově osázené narcisy přímo v kampusu vědeckého parku. Toto je sídlo společnosti Braben, Frontier developments kde Young Turk velí produkčnímu týmu z osmdesátých let v tričkách „Vítejte zpět, veliteli“ jako jsou designéři, animátoři či hudebníci a betatesteři, kteří opakovaně nekonečně hrají hru a identifikují chyby.

V roce 1984 bylo oběma mladíkům řečeno, aby potlačili jejich mladické nadšení. Paměť BBC Micro se dokázala vypořádat s 2.000 názvy a popisem planet. Oba tvůrci se museli ale ujistit, že jedna z planet se jmenuje „ASS“ a jedna v překladu „edible arts graduates - překl. Absolventi jedlých umění“.

Ve hře Elite - Dangerous nemá Braben žádné omezení. Hra obsahuje 400 miliard hvězd mléčné dráhy kde kolem některých z nich obíhá více než 100 planet. Pro všechny doposud známé hvězdy, cca 116.000 z nich tým vývojářů vložil správná doprovodná astronomická data. Ostatním hvězdám byly přiřazeny data generovaná počítačem. Podle nich se lze dopídit, co od těchto planet astronomové očekávají.„Leťte k planetě Achernar, k jasně modré hvězdě 100 světelných let od Země a uvidíte úžasný výhled na zbytek galaxie“ , radí Braben.

„Galaxie se bude vyvíjet, ve vzdálených místech budou objeveny cenné minerály. Budou tam zlaté horečky. Utlačené světy se budou bouřit a hráč může pomocí revoluce uspět. Hra je téměř politickým a sociálním experimentem“.... pokračuje Braben ...

V roce 1984 měl Braben k definic planet 22 kilobytů a o třicel let dva gigabyty. To je 100.000 krát více. Dostal jsem joystick a prototyp brýlí Oculus Rift. Při mé první misi „první smrt“ se již neomezuji na zírání na obrazovku před sebe, ale otočím hlavu a jsem ve skutečném kokpitu vesmírné lodi. Nepřítele odhalím pohledem dozadu a zezhora vidím jeho lasery.

... v roce 1984 nám připadalo tak realistické bojovat proti kresbám kosmických lodí jen pomocí jednoduchých čar.

( Zajímavost: Elite byla první hra, která nevykreslovala čáry, které nemají jít vidět. )

PCH / Unreal